čas se zadrhá
zrnka světla i tma
v prostoru mého stromu
vzduch modrých jisker
slzy nepromlčené
závoj mdlící modré nevěsty
až to zebe básníky
do rukou a do slova
kde zraješ těžce
přes všechny beznaděje
ty jediná rytmická
bílá země
na dálnici ledna
klopýtá anděl
má žena